Každé malé dítě ví, že když se narodí koťátko nebo koloušek, nesmí se na ně sahat. Nesmí se odnášet od zvířete a mazlit se s ním. Každé malé dítě to ví a také ví, že kdyby to udělalo, tak zvířecí matka své dítě odvrhne.
Zvířata se řídí pudy, neumí si situaci vysvětlit a donutit se starat se své separované novorozeně. Jeho pud by byl narušen.
My lidé se řídíme také svými pudy, ty by nás měly vést, ale jsou překryty, potlačeny nebo vytěsněny. Myšlením.
Proč je tak důležité neodnášet miminko po porodu na vyšetření. Proč je tak důležitý nepřerušovaný bonding?
Abychom to pochopili, musíme si uvědomit, že vztah mezi matkou a novorozencem začíná záhy po začátku těhotenství. Vzniká aktivní dialog mezi matkou a plodem. Pro nenarozené dítě je důležité poznání matčiných vlastností např. hlasu. Po porodu ho bude tento hlas uklidňovat, bude se cítit v bezpečí (1). Děťátko s maminkou komunikuje pohyby, kopáním. Dokáže aktivně změnit to, co se mu nelíbí. Ať už je to hlučné prostředí rokového koncertu nebo nepříjemná poloha matky. Dítě je schopno již v prenatálním období psychologických procesů. Otisky prenatální paměti poté mohou být využity jako pozitivní či negativní zdroje. Pohoda ženy, štěstí a radost z těhotenství se pozitivně projevuje i u nenarozeného dítěte. A tak je to i opačně, stres v průběhu těhotenství a v časném poporodním období, může negativně ovlivnit formování lidské mysli (2).
Odnášením miminka ihned nebo v prvních minutách po porodu, na vyšetření, vážení a měření, u něj vytváříme silnou stresovou situaci. Novorozenec je ztracen. Jeho pud je být u matky, cítit její teplo. Chce cítit vůni jejich prsou, která voní stejně jako plodová voda. Novorozenec potřebuje slyšet známý tlukot jejího srdce a hlas matky. To je pro jeho přežití důležité. Být v bezpečné náruči matky.
Dítě nemá rozum, neumí si vysvětlit, že se nic neděje. Neví, že jej zdravotní sestra a přístroje kontrolují. Jeho pud mu říká, že musí být u matky, jinak nepřežije. Fyziologicky je miminko a matka ihned po porodu ovlivněno hormony, které vyvolávají vytváření vzájemné závislosti. Je to důležité pro přežití miminka. Žena se po porodu do dítěte zamiluje a dítě má jistotu, že jej neodvrhne (3). V závěru porodu rodička vylučuje do svého oběhu adrenalinové hormony, také proto, aby dokázala ubránit predátorům sebe i novorozence např. útěkem. Ovlivněn je i novorozenec. Je to až překvapivé, že novorozené miminko dokáže být po porodu bdělé až dvě hodiny. Je aktivní a dívá se do očí své maminky. Reaguje. Plazí se po břiše matky a dokáže se sám přisát, udržet hlavičku a komunikovat. (4)
Přerušíme-li tento první kontakt byť jen na chvilku nebo nedostane-li matka své dítě ihned po porodu na hruď, pokazíme počínající vztah. Doba separace se sčítá, nejbezpečnější je separace žádná (5). Narušíme kontakt, procesy se přeruší a nové navázání může být těžké. Ztratíme tím zlatou hodinku, příležitost. Čas, kdy je matka i novorozenec nejlépe hormonálně a emocionálně připraven.
Jak by tedy měla vypadat péče o matku a novorozence po porodu? Jak podpořit správné navázání vztahu mezi nově vzniklou rodinou?
Když jsme zmiňovali, že tento proces začíná již v těhotenství, tak bychom měli podpořit navazování vztahu v tomto období. Některé ženy sami ví, jak leží jejich miminko, ty jsou v dobrém kontaktu s ním. Některým je to dobré ukázat, aby si jej vyhmataly. Aby vnímaly miminko celým svým tělem, myslely na něj. Vizualizovaly si jej a mluvily s ním. Komunikovaly s dítětem, zpívaly mu, hladily ho.
Při porodu je dobré podporovat ženu, aby s miminkem mluvila. Ať už v duchu nebo nahlas. Myslela na něj, ne jen na sebe. V porodním procesu jsou oba jeho účastníky. Je dobré, aby byli v kontaktu.
Okamžitě po porodu je dobré dát miminko ihned na hruď matky. Žena většinou natahuje ruce a snaží se neobratně miminko přidržet. Ideální je, když si žena své miminko sama vezme a podá si ho do náručí. V tomto případě většinou rodí v jiné poloze např. v kleče, ve dřepu s oporou partnera, na nízké stoličce (6).
.
Ženy si berou poprvé své miminko do náručí (zdroj Pinerest)
Miminko na hrudi matky je dobré osušit, i matčino bříško a přikrýt teplou nahřátou osuškou. Kontrolu tělesné teploty miminka je možné udělat na hrudi u matky, nemusí se odnášet. Je dobré pečlivě kontrolovat přikrytí miminka, hlavně nožičky a hlavu, popřípadě přikrýt oba dva velkou dekou. Žena by měla mít podloženou hlavu polštářem, aby mohla dobře vidět a komunikovat s miminkem. Novorozenec by měl ležet bříškem dolů (jako žabička), žena ho přidržuje pod zadečkem. Další vyšetření, jako je Apgar skore, vykapání očiček, podvázání pupečníku po dotepání či podání vitamínu K, se má dělat na břiše ženy. Důležité je, aby oba byli v kontaktu kůže na kůži (7). Takto by měli setrvat celou dobu na porodním sále, minimálně však jednu hodinu, označovanou jako „Zlatou hodinu po porodu“. V místnosti by měl být klid a šero, protože miminko vše ruší. V hlučném prostředí špatně slyší rodiče a ostré denní světlo nebo osvětlení mu znemožňuje se dívat. Poznáme to podle toho, že se chce podívat a mhouří oči, až je zavře. V rané fázi kontaktu hrají roli všechny smysly. Odent také uvádí, že může být negativně ovlivněno pachy dezinfekcí a nemocničního prostředí (3).
Nepřerušený kontakt maminky a děvčátka asi 20 minut po porodu (zdroj archiv Martina Suchardová)
Po tomto období (dvou hodin) je možné dítě zvážit a provést další vyšetření. Měření dítěte se doporučuje až další dny po porodu z důvodu velkého stresu a bolestivosti u dítěte. Miminko je devět měsíců ve skrčené prenatální poloze a natažení pro něj je velmi nepříjemným zážitkem (8).
Oční kontakt miminka s matkou 20 minut po porodu (zdroj archiv Martina Suchardová)
Jak je to s dotepáním pupečníku. Má nějaké výhody? Nemůže novorozenec vykrvácet?
Dotepání pupečníku má blahodárné účinky pro novorozence. Dítě získává 30% objemu, který by nenávratně ztratil, při okamžitém přerušení pupečníku. Získává vzácné kmenové buňky a vysoký obsah železa, který se nedá doplnit kojením. V tomto období, kdy ještě plíce plně nepracují (narození až 10 min), dostává od matky tímto dotepáním dostatek kyslíku a lépe se adaptuje (9). Další výhodou je, že nemůže být miminko od matky odděleno. Musí být položeno na její břicho, protože nepřerušený pupečník neumožňuje odnášení.
Jestli někdo tvrdí, že novorozenec po porodu může vykrvácet do placenty, popírá skutečnost, že lidstvo přežilo i v období, kdy nemělo provázek a nůžky.
Vysvětlení je jednoduché. U novorozence po porodu nastává při prvním nadechnutí a pláči, roztažení plicních cév a plic. V průběhu těhotenství je v plicích velmi malý průtok krve a jsou velmi stlačené. Tato relativně náhlá změna roztažení plic prvním nádechem, způsobí pokles tlaku u novorozence, než tlaku v placentě. Placentární krev díky děložním stahům a tlakovému spádu, protéká pupečníkovou žílou zpět do dítěte. Vzhledem k tomu, že se nasytí krev novorozence kyslíkem, pupeční tepny se uzavřou a zastaví téměř veškerý průtok krve od dítěte do placenty. Pupečníková žíla, která není citlivá na kyslík, zůstává otevřena poněkud déle a umožní poslední průtok krve z placenty do dítěte, než se také uzavře. Nedostatek významného "zpětného toku krvácení" je potvrzen skutečností, (studií s výsledky při oddáleném přerušení pupečníku) že dítě získá v průměru o 30% větší objem, než je tomu u okamžitého přerušení pupečníku (9,10).
Jaké přínosy má bonding pro matku? Není to jen módní záležitost?
Přínos bondingu v prvních hodinách po porodu a v průběhu časného období, je důležitý pro začátek vztahu. Posiluje mateřské kompetence, žena dobře rozumí chování svého dítěte. Není tak nejistá. Chápe proč pláče její děťátko, chová se více intuitivně.
Zásadní přínos je však v zahájení kojení. Je-li miminko v prvních minutách na hrudi kůže na kůži a povede se mu samopřisátí, tak je žena na své dítě hrdá. Věří, že se dobře rozběhne kojení. Nemá pochybnosti, že bude kojit. Má důvěru v sebe a své miminko. Rutinní odnášení miminka po porodu proto, že si musí matka i dítě odpočinout, je stále časté. Je prokázané, že již 3 hodinová separace, je rizikovým faktorem v úspěšném kojení (13).
Žena, která věděla, že má možnost mít ihned po porodu u sebe své miminko a bondingu se ji nedostane, může mít poté pocit, že nezvládá svou rodičovskou roli. Že selhala. Většinou si vyčítá separaci. Viní personál nebo otce dítěte, že jí nepomohl. Může se u ní vyvinout poporodní blues nebo deprese (12).
Bylo vydáno doporučení pro zdravotníky ohledně bondingu. Ženy musí zdravotníky žádat a upozorňovat, že tento kontakt matky a novorozence je velice důležitý. Mohou si svůj požadavek napsat do porodního přání.Zde je popsáno deset kroků k podpoře raného kontaktu pro zdravotníky v Pediatrii pro praxi (11).
V dnešní době plné technologií, počítačů, mobilních sítí a ostatních vymožeností je potřebné vytvořit pro naše děti ten nejlepší vstup do života. Umožnit matce, novorozenci, otci a celé rodině navázat kvalitní vztahy. Harmonizovat své životy. Neučit malé děti a jejich matky, že separace je normální. Učit je, že se musí prát za sebe a své novorozené děti. Dopřát jim to nejlepší, svou náruč a lásku.
Vaše porodní asistentka Martina S.
Zdroje:
- MAREK, Vlastimil, 2002. Nová doba porodní. Vyd.1, Praha: Eminent, 2002.ISBN 80-7281-0911
- HRUBY, R., MAAS, L. M., FEDOR – FREYBERGH, P. G. 2013. Early brain development toward shaping of human mind: an integrative psychoneurodevelopmental model in prenatal and perinatal medicine. Neuro Endocrinol Lett. 2013, 34(6):str.447-463.
- ODENT,Michel. 1995. Znovuzrozený porod. Vyd. 1, dotisk Praha: Argo, 1995. ISBN 80-85794-69-1:str. 102.
- ODENT, Michel. 2003. Matka země. Vyd. 1, Rodiče, 2003. ISBN 80-8669-50-50: str. 83,12,105.
- BOWLBY, John. 2012, Odloučení. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0076-5:str. 35,36,40
- ODENT,Michel. 1995. Znovuzrozený porod. Vyd. 1, dotisk Praha: Argo, 1995. ISBN 80-85794-69-1: 102. str. 72
- PÁNEK, M. 2013. Současné trendy v péči o novorozence. Pediatrie pro praxi. 2013, 14(6): 363-366. ISSN1213-0494.
- PÁNEK, M. 2013. Současné trendy v péči o novorozence. Pediatrie pro praxi. 2013, 14(6): 363-366. ISSN1213-0494. str. 363 - 366
- Mercer JS, Erickson-Owens DA. Rethinking placental transfusion and cord clamping issues.Journal of Perinatal & Neonatal Nursing. July/September 2012 26:3; 202–217 doi: 10.1097/JPN.0b013e31825d2d9a
- Mercer JS, Skovgaard R. Neonatal Transitional Physiology: A New Paradigm. J Perinat Neonat Nursing 2002; 15(4) 56-75
- http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/03/17.pdf
- LIMA, A. R., MELLO, M. F., MARI, J. J. 2010. The roleearly parentel bonding in the development of psychiatric symptoms in adulthood. Current Opinion in Psychiatry. 2010, 23: 383-387. DOI: 10.1097/YCO.0b013e32833a51ce.
- TAKÁCS, L., KODYŠOVÁ, E., KEJŘOVÁ, K., BARTOŠOVÁ, M. 2011. Zahájení kojení z hlediska psychosociálních faktorů perinatální péče. E – psychologie [online], 2011, 5(4), 16-32 [cit. 17.3.2014] ISSN: 1802-8853. Dostupný z: http://e-psycholog.eu/pdf/takacs-etal.pdf. .